Příběh jako z jiného světa zasazený do Ameriky šedesátých let a odehrávající se na pozadí studené války.
Elisa žije osamělý život v malé špeluňce nad kinem Arcade v Baltimoru. Pracuje jako uklízečka v přísně střeženém výzkumném středisku a jedinou radostí pro ni je, když si před noční směnou vybírá, jaké střevíčky na podpatcích si obuje. Ale poté, co s kolegyní Zeldou odhalí utajovaný vládní experiment, se její dosavadní život navždy změní.
Tvář vody je neobvyklý a křehký příběh o lásce, svobodě, sebeúctě a rovnováze v přírodě, který zpracovali dva umělci ve dvou různých médiích.
Fantasy román, hororový příběh, temná romance...tato kniha má spoustu přízvisek. Osobně bych řekla, že to není fantasy a není to ani dost děsivé, aby to byl horor. Takže nám zbývá ta "temná romance", která tuto knihu celkem dobře vystihuje, ale i tak bych to brala s rezervou, jelikož na rozdíl od filmu tu hraje romantická linka až druhou roli. Hlavním tématem je tu vyrovnání se se životem, s jeho nástrahami, se svými vlastnostmi, které nás mohou vyřadit z většinové společnosti. Je to příběh lidí, kteří hledají své místo ve světě. Na nich stojí celý příběh, linka s obojživelným tvorem, který více či méně ovlivní životy všech, je tu jen jako jakási červená nit, která osudy těchto postav spojuje.
Ve své podstatě je tato kniha jakousi adaptací pohádky o Krásce a zvířeti pro dospělé, kde se monstrum nemusí na konci měnit, aby získalo lásku princezny. Protože kdo řekl, že i monstrum není ve své podobě dokonalé a hodné lásky? Hlavní hrdinkou je Elisa, dívka, která je němá a vyrůstala v sirotčinci a teď pracuje jako uklízečka v tajném výzkumném středisku. Elisa je velmi bystrá, vnímavá, ale kvůli svému hendikepu je odstrkována na okraj společnosti. Snaží se protlouct životem, raduje se z maličkostí, jako je sbírka jejích barevných střevíčků. Její život se změní, když v jedné z laboratoří narazí na zvláštního humanoidního obojživelného tvora, se kterým k sobě najdou porozumění. Vždyť on je pro ostatní také němý a uvězněný kvůli tomu, co je zač. Elisa se s tímto tvorem naučí komunikovat a pokusí se ho dostat na svobodu. Jejich vztah ale ovlivní mnoho dalších životů.
Máme tu Elisina souseda, malíře Gilese, kterého nikdo nechce zaměstnat kvůli jeho homosexuální orientaci. Dále tu máme Zeldu, Elisinu obětavou přítelkyni, která je zase odvrhována společností kvůli její tmavé barvě kůže. Některé části jsou vyprávěny také s pohledu Lainie, ženy v domácnosti, která se snaží osamostatnit se, a doktora Boba Hoffstetlera, který i přes svůj původ dává větší váhu porozumnění o ochraně tak vzácné formy života, jako je obojživelný muž, než sporům kolem studené války. A proti tomu všemu tu stojí Richard Strickland, úspěšný muž, který je poznamenaný tím, co byl donucen jako voják provádět ve válce v Koreji a poté v Amazonii, kde měl za úkol chytit tajemného tvora, kterého místní uctívali jako boha, a dopravit ho do již zmiňovaného výzkumného střediska. Strickland je psychopat, posedlý kontrolou, mocí, má také dost sadistické sklony. Jsem ráda, když jsou v knize části vyprávěné s pohledu záporné postavy. I tady to bylo oproti filmu dost přínosné, ale tato postava je popsána tak přesvědčivě, až mi běhal mráz po zádech. Po čtení některých jeho částí jsem si připadala, že se tím čtením ze mě musí zákonitě stát psychopat také.
Přiznám se, že jsem jako první viděla film. A upřímně, jsem ráda, že to tak bylo, protože jinak bych asi měla problém se prokousat první polovinou knihy, která spíš seznamuje s postavami a nic moc jiného se v ní neděje. Tempo je takové rozvláčné. Pak někde v půlce dojde k akci, která je skvěle napsaná, pak je tu další zpomalení tempa a následuje závěr, který byl naprosto famózní, jen byla velká škoda, že byl tak krátký. Děj v podstatě více méně kopíruje film, ale u filmu to nevadí tak, jako u knihy, kde máte 100 stránek téměř hluchého místa. Naštěstí je kniha velmi čtivě napsaná, takže se čte téměř sama. Jen si nejsem jistá, jestli by se mi četla tak rychle i v případě, že bych před tím neviděla film. Takhle jsem alespoň věděla, že příběh někam směřuje, i když to v první polovině knihy nebylo samo o sobě moc patrné. Například si myslím, že linka s Lainie byla celkem zbytečná a nemusela v příběhu vůbec být, protože se mohl úplně stejně obejít i bez ní.
Zajímavý je styl, jakým je kniha napsaná. Děj je psán v přítomném čase a ve velmi krátkých větách. Chvíli mi trvalo, než jsem si na to zvykla, ale na druhou stranu to mnohem lépe vyvolá požadovanou atmosféru a vdechne to příběhu život, jako byste se dívali na film. Vše je takové...hodně obrazové, podle textu si dokážete vše velmi dobře představit, hodně útočí na smysly. A to někdy i v takových detailech, že jsem například nemohla číst při jídle, protože tam bylo popisováno nechutného tak podrobně, že jsem to prostě nešlo. Někdo to možná ocení, mě občas přišlo, že se autor v některých detailech pitval až moc. Na druhou stranu takovéto popisy přispěly k celkové atmosféře, která byla úžasná.
Líbila se mi také ta myšlenka, že hlavní hrdinka je v podstatě ryba na suchu, někdo, kdo celý život byl naprosto v pořádku, jen na to potřeboval přijít.
75%
Konečné hodnocení: Kniha je to velmi zajímavá, vyvolává emoce a neuvěřitelnou atmosféru. Také přináší poselství, že člověk může být dokonalý i ve své nedokonalosti. Občas trochu vázne tempo, ale ve výsledku je to celkem čtivé. Vůbec bych se nebála podívat se na film dřív, než si knihu přečtete, protože to není jedno a to samé, kniha film prohlubuje a dává nám i vcelku jedinečný pohled do mysli záporáka.
Autor: Daniel Kraus, Guillermo del Toro
Překlad: Filip Drlík
Obálka: James Jean
Rok vydání: 2018
Rok vydání originálu: 2018
Nakladatelství: Host
Počet stran: 384
Žádné komentáře:
Okomentovat