Co na knize ocením?

Za svůj život už jsem pár knih přečetla. Vlastě celkem dost knih. Což znamená, že už vím, co na mě v příběhu zabírá. Navíc jelikož čtu především sci-fi a fantasy a v tomto žánru jsem přečetla  hodně rozmanitých knih, už tak nějak dokážu po několika stránkách odhadnout, jestli se mi bude kniha líbit, či ne. O to víc jsem pak nadšená, když mě nějaká kniha dokáže opravdu překvapit. Jsem vážně ráda, že je tento žánr literatury tak rozmanitý a stále autoři přicházejí s novými neotřelými nápady.

Jak jsem již zmínila, vypozorovala jsem, že v knihách často očekávám alespoň určitý standard. Dobrá kniha by (dle mého názoru) měla obsahovat alespoň některé z těchto prvků, které jsem pro vás po "hlubokém zamyšlení" dala dohromady. Neříkám, že kniha musí mít tohle všechno, aby byla dobrá. Způsobů, jak napsat skvělou knihu, je jistě mnoho. Ale když pominu knihy plné klišé, tak jsem už četla knihy, které byly prostě takové...nijaké, nemastné-neslané. Neměly mi co nabídnout. Takže co na knize opravdu ocením?

Základem je pro mě zajímavý hlavní hrdina, který se chová přiměřeně svému věku, zkušenostem a není odtržený od reality. Často jsem četla knihy, kde hlavní hrdina najednou oplýval neuvěřitelnými schopnostmi a musel zachránit svět, ale jeho osobnost se zvrhla ve filozofujícího poloboha, kterému nikdo nerozumí, který nese celou tíhu světa a všechno musí zvládnout sám. A pak jsem četla knihy, kde hlavní hrdina/hrdinka třeba i zachránili v určité míře svět. Ale jejich snažení je pro mě mnohem přínosnější, pokud to dokážou i přes své nedokonalosti, omezení a zachovají si nějakou lidskost.

Co je ještě lepší, pokud celý příběh nestojí jen na jednom hrdinovi. Když tu máme několik silných a rozmanitých osobností, klidně každého s jinými motivy, ale vyvrcholení příběhu je pak výsledkem jejich společného konání a snahy. Mám ráda, když musí postavy v knize spolupracovat (ať už vědomě či nevědomky), jejich činy je vzájemně ovlivňují, posouvají příběh a postupně do sebe všechno zapadne.

Velmi ocením také originální zpracování popisů.  Fantastická literatury se hemží často velmi složitými světy, kdy autor musí čtenáře nějak uvést do toho svého světa a seznámit ho nejen s tím, jak to tam vypadá, ale i s tím, jak to tam chodí. S politickou či společenskou situací. Také s tím, jak vypadají postavy a tak podobně. Někteří autoři vám ale dokážou všechny tyto informace podat za pochodu tak elegantně, že ani nevíte, jak to dokázali. V tom je mistrem například Brandon Sanderson, jehož světy jsou často hodně originální a složité. Ale i tak mají jeho knihy neuvěřitelný spád. Umí totiž skvěle dávkovat informace, aniž by trpěl příběh, a navíc umí popisy velmi nenásilně zakomponovat do vyprávění.

Co je základem každého dobrého napínavého příběhu? Jednoznačně dobrý záporák. Když máte dobře napsaného záporáka, jehož motivy člověk dokáže pochopit, dokáže s ním třeba i soucítit, či naopak nedokáže předvídat jeho kroky (čímž se stává nevyzpytatelným a tím pádem nebezpečným), je to polovina úspěchu. Co je občas možná ještě lepší, když nemáme jednu zápornou postavu, ale hlavní postavy se musí vypořádat s něčím víc neuchopitelným (politická, společenská situace, přírodní katastrofa, sekta, povstání, válka,...možností je mnoho). Když máte dobrého antagonistu, chce to ještě několik dobrých zvratů, které čtenář nepředvídá. Obdivuji autory, kteří se nebojí zasáhnout do vlastní nastavené dějové linie a svým hrdinům úplně překazit plány. Protáhnout je největším balastem, čímž se jejich případné vítězství stává něčím hodnotnějším.

S tím, jak jsem dospívala, zjistila jsem, že příběh není to jediné, co od knihy očekávám. Úplně nejvíc ocením, když kniha přináší nějakou zajímavou myšlenku. Ať už vyzněním celého příběhu, nebo sem tam nějakou vpasovanou úvahou. Když má příběh i další rozměr, ihned u mě stoupne. Ať už jsem o nějaké kontroverzní, filozofické, morální či vědecké poselství, je to jedno. Ale jako čtenář mám pak pocit, že autor do toho dal část sebe.

To je ode mě pro tuto chvíli vše, napište mi, jaké jsou vaše zkušenosti. Co na knize oceníte vy?