Rowan se rozhodl, že na vlastní pěst napraví cech smrtek a podrobí jej zkoušce ohněm – a to doslova. Po zimním konkláve zmizel v ústraní a od té doby podniká útoky na zkažené smrtky — nejen ve StředoMerice, ale na celém kontinentu. Stal se z něj lidový hrdina – smrtka Lucifer – který v černé róbě odevzdává zkorumpované smrtky plamenům. Citra, z níž se pod dohledem smrtky Curieové stala mladší smrtka, zkaženost vidí a chce ji změnit zevnitř, ale na každém kroku nachází překážky, a dokonce se ocitá v ohrožení života. Rozkol mezi „starou gardou“ a „novým řádem“ se vyostřuje a vzájemné soupeření přechází od slov k činům. Nad tím vším bdí vševědoucí Nimbus – jediný, kdo má moc řešit závažné problémy dokonalého světa. Ale vloží se do toho, nebo bude jen přihlížet, jak se dokonalost mění v úpadek?
Musím přiznat, že jsem příjemně překvapená. První díl byl dobrý, zajímavý, ale i přes všeobecné čtenářské nadšení mě osobně nepřesvědčil, že je něčím víc než typickou young adult v trochu filozofičtějším kabátku. Druhý díl mě ale chytnul mnohem víc a musím říct, že jsem se většinu času skutečně bavila. Vypadá to, že Neal Shusterman má našlápnuto na skutečně povedenou sérii.
Ve druhém díle už není potřeba se seznamovat se světem, ve kterém se děj odehrává, takže pro mě nebylo tak do očí bijící, že mi tam některé skutečnosti úplně nedávají smysl. Zároveň ale díky Nimbovým úvahovým vsuvkám mi byly některé detaily dovysvětleny a já tak uznávám, že svět této knihy je nejen originální, ale i skvěle propracovaný (až na pár mých šťouravých detailů, které určitě běžná čtenář nebude řešit). Smířila jsem se i s faktem, že celý koncept cechu smrtek byl vytvořen jen pro účely dramatu v jinak téměř bezchybném světě (moje námitky k tomuto tématu najdete v recenzi na předchozí díl). Tato kniha totiž naštěstí nabízí i velmi slušný příběh plný intrik, politikaření a zvratů, čímž mi autor udělal velkou radost.
Co se příběhu týče, jsem spokojená. První polovina byla trochu pozvolnější rozjezd, druhá pak nabrala slušné tempo a já nemůžu říct, že bych se nudila.
Co je podle mě slabinou příběhu, jsou hlavní postavy. Přijde mi, že nemají tolik prostoru, kolik by potřebovali, abych si k nim jako čtenář vybudovala nějaký vztah. Víc prostoru dostane úplně nová postava Grayson Tolliver, který byl sice skvělý a celá jeho dějová linka se mi líbila, ale i tak mu bylo oproti dvěma hlavním hrdinům dáno možná zbytečně moc prostoru na to, jaký byl ve finále jeho přínos pro děj. Rowan a Citra pro mě tak zůstávají trochu tuctovými hlavními hrdiny, kteří mají nevyužitý potenciál. Přitom většina postav je hrozně zajímavá, na smrtku Goddarda, Randovou (děj prostě táhnou záporáci) a další si nemůžu stěžovat, protože mají větší osobnost a vývoj, než samotné hlavní postavy.
Proto je pro mě stále problémem i romantická linka, která je od prvního dílu hrozně nucená a hlavním postavám to prostě nevěřím. Stejně tak jim nevěřím ani jejich věk. Na to, že je oběma sedmnáct, maximálně osmnáct let, jsou podezřele dokonalí. Přijde mi to škoda, kniha je po tolika stránkách skvělá, ale autor se zřejmě cítí silněji v psaní filozofických úvah a zvráceném politikaření cechu smrtek a proto nestaví příběh příliš na postavách. Možná je to tím, že se pro mě z nějakého nepochopitelného důvodu snaží nacpat tuto sérii do kategorie pro young adult a knize to možná spíš ubírá, než přidává.
Jak jsem ale řekla na začátku, kniha je velmi dobrá, bavila mě, rozhodně si přečtu další díl. Podle událostí na konci knihy trochu tuším, že další díl bude stát za to. Vřele ji mohu, i přes některé mé připomínky, doporučit jak mladým, tak starším čtenářům.
70%
Série: Smrtka
Originální název: Thunderhead
Autor: Neal Shusterman
Překlad: Petr Kotrle
Rok vydání: 2019
Rok vydání originálu: 2018
Nakladatelství: Yoli
Počet stran: 440
Žádné komentáře:
Okomentovat