Morigan – nádherné, ale kruté město. Obyčejní smrtelníci zde žijí po boku nadpřirozených bytostí Šerosvěta a pod přísným dohledem čtyř vládců města. Když se jeden z nich objeví na prahu domu Carys Obelové a zemře jí v náručí, dívka netuší, že tenhle okamžik jí zásadně změní život. Může se totiž stát jeho nástupkyní – nositelkou titulu paní kouře a kamene. Aby titul získala, musí však podstoupit těžkou zkoušku od ostatních pánů města. Obstojí? Dokáže poznat spojence a odhalit nepřátele? Najde sílu a odvahu bojovat s nástrahami, ale i sama se sebou?
Tuto knihu jsem si pořídila díky letošnímu Humbook stage na Světě knihy, kde probíhal panel s autory a já měla tak možnost seznámit se - vesměs - začínajícími autory. Alžběta Bílková, autorka knihy, kterou vám tu chci dnes představit, je velmi sympatická holka v mém věku, vyhrála s tímto příběhem soutěž Hvězdy inkoustu, a tak jsem si řekla, že profláklé zahraniční knížky můžou počkat, protože objevovat nové české talenty je pro mě vždycky velmi lákavé.
Hned ze začátku musím prostě zatleskat. Myslím, že taková kniha si určitě své nadšené čtenáře najde. Tento druh městských fantasy, kdy se zapojují různá mýtická stvoření a jiné potvůrky do reálného světa, je prostě vděčné téma. Záleží samozřejmě na zpracování, ale tady si myslím, že se to chytilo za ten správný konec. Je to správně tajemné, ponuré, ale zároveň kouzelné. Celé to prostředí se mi moc líbilo.
Příběh byl celkem jednoduchý, i když ke konci se začal celkem zajímavě zamotávat. Upřímně bych byla ráda kdyby byla kniha delší, protože je tu nastíněný úžasný svět, který stojí za to prozkoumat. Také bych chtěla pochválit postavy, které byly vzhledem k počtu stránek propracované na své možnosti perfektně. Každá z hlavních postav je zajímavá, má alespoň letmo načrtnutou svou minulost, povahu a rozhodně by stálo za to sledovat jejich osudy dál a poznat je podrobněji.
Osobně si myslím, že pokud lze této knize něco vytknout, tak je to právě délka, protože od té se odvíjí téměř vše, co bych vytknout mohla. Ono je totiž skutečně těžké vymyslet zajímavý příběh s nějakým zvratem, který na čtenáře zapůsobí, aby zároveň byl dobře vykreslený svět a postavy, když se to má smrsknout na tři sta stránek. Proto jsem u této knihy měla trochu problém s rozložením textu. Dvě třetiny knihy se v podstatě seznamujeme s prostředím, historií postav a jejich motivacemi. Naštěstí je to trošku za běhu a stále se tam alespoň něco děje, takže se kniha čte dobře po celou dobu. Ale i tak jsem se nemohla zbavit dojmu, že jsme povětšinou jen sbírali informace a na konci se všechno semlelo příliš rychle.
Tato kniha by si nejspíš zasloužila alespoň dvojnásobný počet stran, nebo ideálně celou sérii, kde by tento díl sloužil jako velmi dobrý první díl. Seznámili jsme se tu letmo s postavami a teď by to chtělo trochu víc poznat celý svět, který nabízí tolik magické zábavy. Pokud by ale tato kniha měla zůstat samostatná, tak je to stále nadprůměrná kniha, ale je tu moc času věnováno zbytečným detailům, které pro příběh nepotřebujeme vědět. Ano, pomáhají nám lépe vykreslit to, o čem čteme (navíc si moc dobře pamatuji, jak nám ještě na střední říkali, že pro dobré a realistické popisy máme používat všímavé detaily), ale v tomto případě by to chtělo nějak změnit poměr popisů a vůči samotnému ději. Stejně tak je to s jednotlivými postavami, kde je spousta prostoru věnována jejich minulosti, vzpomínkám, pocitům, které je dělají komplexnější...a po této stránce skutečně nic nevytýkám. Ale opět je to na úkor děje. Takže buď to chce delší knížku, protože dvě stě stránek navíc by rozhodně pomohlo ten poměr obrátit, nebo zmenšit počet postav.
Nechci si tady hrát na nějakého znalce, ale přece jen jsem už několik knih z tohoto žánru přečetla. Doufám, že je to konstruktivní kritika, protože mě se tato kniha vážně líbila a přiznám se, že moje frustrace plyne částečně z toho, že se to tak pěkně rozjelo a já bych si ráda přečetla víc. Takhle se člověk cítí, když vidí pilotní díl slibného seriálu a pak se dozví, že další díly nejsou. Na mě to trochu působilo, že autorka má vymyšlený mnohem delší příběh a je to už od prvního dílu zamýšleno jako série, takže můžu jen doufat, že to třeba klapne :)
P.S.: Ráda bych se tu vrátila ke knize Šest vran, které jsem četla před touto knihou. Tam je také vetší množství hlavních postav a celkem jednoduchý příběh. Příběh je tam ale tak skvěle ukočírovaný, že se pořád něco děje. Vysvětluje se jen to nejnutnější, žádné dlouhé popisy, většinu čtenář vydedukuje přímo z kontextu nebo z flashbacků, které jsou dávkovány postupně během celé knihy. A příběh pak šlape jako po másle. Ano, Šest vran má mnohem víc stránek, čímž se dostáváme zpátky k našemu problému. Ale jelikož jsem v knize Z kouře a kamene viděla náznaky podobných tendencí, tak s větším prostorem a přibývajícími zkušenostmi nás Alžběta Bílková ještě může dost překvapit ;)
Hned ze začátku musím prostě zatleskat. Myslím, že taková kniha si určitě své nadšené čtenáře najde. Tento druh městských fantasy, kdy se zapojují různá mýtická stvoření a jiné potvůrky do reálného světa, je prostě vděčné téma. Záleží samozřejmě na zpracování, ale tady si myslím, že se to chytilo za ten správný konec. Je to správně tajemné, ponuré, ale zároveň kouzelné. Celé to prostředí se mi moc líbilo.
Příběh byl celkem jednoduchý, i když ke konci se začal celkem zajímavě zamotávat. Upřímně bych byla ráda kdyby byla kniha delší, protože je tu nastíněný úžasný svět, který stojí za to prozkoumat. Také bych chtěla pochválit postavy, které byly vzhledem k počtu stránek propracované na své možnosti perfektně. Každá z hlavních postav je zajímavá, má alespoň letmo načrtnutou svou minulost, povahu a rozhodně by stálo za to sledovat jejich osudy dál a poznat je podrobněji.
Osobně si myslím, že pokud lze této knize něco vytknout, tak je to právě délka, protože od té se odvíjí téměř vše, co bych vytknout mohla. Ono je totiž skutečně těžké vymyslet zajímavý příběh s nějakým zvratem, který na čtenáře zapůsobí, aby zároveň byl dobře vykreslený svět a postavy, když se to má smrsknout na tři sta stránek. Proto jsem u této knihy měla trochu problém s rozložením textu. Dvě třetiny knihy se v podstatě seznamujeme s prostředím, historií postav a jejich motivacemi. Naštěstí je to trošku za běhu a stále se tam alespoň něco děje, takže se kniha čte dobře po celou dobu. Ale i tak jsem se nemohla zbavit dojmu, že jsme povětšinou jen sbírali informace a na konci se všechno semlelo příliš rychle.
Tato kniha by si nejspíš zasloužila alespoň dvojnásobný počet stran, nebo ideálně celou sérii, kde by tento díl sloužil jako velmi dobrý první díl. Seznámili jsme se tu letmo s postavami a teď by to chtělo trochu víc poznat celý svět, který nabízí tolik magické zábavy. Pokud by ale tato kniha měla zůstat samostatná, tak je to stále nadprůměrná kniha, ale je tu moc času věnováno zbytečným detailům, které pro příběh nepotřebujeme vědět. Ano, pomáhají nám lépe vykreslit to, o čem čteme (navíc si moc dobře pamatuji, jak nám ještě na střední říkali, že pro dobré a realistické popisy máme používat všímavé detaily), ale v tomto případě by to chtělo nějak změnit poměr popisů a vůči samotnému ději. Stejně tak je to s jednotlivými postavami, kde je spousta prostoru věnována jejich minulosti, vzpomínkám, pocitům, které je dělají komplexnější...a po této stránce skutečně nic nevytýkám. Ale opět je to na úkor děje. Takže buď to chce delší knížku, protože dvě stě stránek navíc by rozhodně pomohlo ten poměr obrátit, nebo zmenšit počet postav.
Nechci si tady hrát na nějakého znalce, ale přece jen jsem už několik knih z tohoto žánru přečetla. Doufám, že je to konstruktivní kritika, protože mě se tato kniha vážně líbila a přiznám se, že moje frustrace plyne částečně z toho, že se to tak pěkně rozjelo a já bych si ráda přečetla víc. Takhle se člověk cítí, když vidí pilotní díl slibného seriálu a pak se dozví, že další díly nejsou. Na mě to trochu působilo, že autorka má vymyšlený mnohem delší příběh a je to už od prvního dílu zamýšleno jako série, takže můžu jen doufat, že to třeba klapne :)
P.S.: Ráda bych se tu vrátila ke knize Šest vran, které jsem četla před touto knihou. Tam je také vetší množství hlavních postav a celkem jednoduchý příběh. Příběh je tam ale tak skvěle ukočírovaný, že se pořád něco děje. Vysvětluje se jen to nejnutnější, žádné dlouhé popisy, většinu čtenář vydedukuje přímo z kontextu nebo z flashbacků, které jsou dávkovány postupně během celé knihy. A příběh pak šlape jako po másle. Ano, Šest vran má mnohem víc stránek, čímž se dostáváme zpátky k našemu problému. Ale jelikož jsem v knize Z kouře a kamene viděla náznaky podobných tendencí, tak s větším prostorem a přibývajícími zkušenostmi nás Alžběta Bílková ještě může dost překvapit ;)
70%
Obálka: Kamila Flonerová
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 330
Žádné komentáře:
Okomentovat