Nikdykde - Neil Gaiman

Hlavním hrdinou je obyčejný mladý muž Richard Mayhew, který se potácí svým spořádaným, nudným životem. Jednoho dne ovšem na ulici pomůže otrhané dívce, která ho zavede do tajného světa o němž se mu nikdy ani nesnilo. Jedná se o Podlondýn, jakési město naruby, jehož pravidla se řídí podle sítě londýnského metra. V tomto světě se Richard setkává s velikými inteligentními krysami, tajemným markýzem de Carabas či padlým andělem, který uprchl ze zničené Atlantidy. Londýnské podzemí se převrací v úžasnou zemi se spletitou mytologií a kde ani ty nejobyčejnější věci nejsou takové, jaké se na první pohled zdají. 

Konečně přicházím Gaimanovi pořádně na chuť. Udělala jsem chybu a jako první jeho knihu jsem četla Oceán na konci uličky, který mi moc nesedl. Hvězdný prach byl lepší, ale přišel mi takový nedotažený. Nikdykde je ale skutečně skvělá knižní jednohubka. Takže pokud uvažujete o přečtení některé z knih tohoto proslulého britského autora, rozhodně začněte tím.

Co je na této knize nejlepší? Jednoznačně nápad. Představa, že pod Londýnem existuje v podstatě další civilizace se vším všudy, je prostě úžasná. Tato kniha je plná fantazie, hýří nápady a osobitým kouzlem. Připadalo mi to jako takové moderní pojetí Alenky v říši divů, jen o trochu srozumitelnější a ušmudlanější. Takže smekám všechny klobouky za originalitu. 

Příběh je dost jednoduchý, hlavní hrdina/čtenář  je občas "vláčen po všech čertech", aniž by věděl, která bije. Ale postupně do Podlondýna začnete pronikat. Pomalu a jen zlehka, protože ukrývá tolik šíleností, které si prostě stejně nedokážete ani představit. Hlavní hrdina Richard je takový vcelku obyčejný a lehce ňoumoidní mladík. Jak už je u Gaimana zvykem, Richard není ničím příliš zajímavý, spíš je do všeho zaveden shodou okolností a pak se prostě veze. Slouží jako taková pomůcka pro čtenáře, aby mohl objevovat svět Podlondýna. Já si například ze začátku připadala, jako by mě Gaiman hodil do vody a plav, ale nakonec do sebe vše nějak zapadlo a dávalo smysl.

Mnohem zajímavější jsou vedlejší postavy, jako Lady Dvířka, Hunter, Markýz de Carabas, anděl Islington a pánové Croup a Vandemar. Na tak útlou knížku je tu postav až až. Proto není asi překvapením, že co se charakterů týče, nejsou příliš složité. Ale i tak nejsou úplně ploché a rozhodně jsou dost osobité. Až je škoda, že není kniha delší a každý tak dostal víc prostoru. Především Markýz, který je pro mě asi nejzáhadnější a nejzajímavější postavou. Při čtení jsem zjišťovala, že mě mnohem víc bavily části právě s markýzem a se "slušňáckými" záporáky Croupem a Vandemarem (kteří byli tak rozkošně odporní a vtipní), než s Richardem, Dvířkou a Hunter (jejichž pasáže byli ke konci tou nudnější částí příběhu).

Takže pokud máte rádi originální krátké příběhy s úžasnou lehce viktoriánsky laděnou atmosférou, určitě můžu Nikdykde doporučit. Zároveň tato kniha udělá radost všem, kdo milujete Londýn, anglický humor a kulturu. I já dostala po dočtení chuť si sbalit batůžek a jet do Británie.

80%

Originální název: Neverwhere
Autor: Neil Gaiman
Překlad: Ladislava Vojtková
Rok vydání: 2006
Rok vydání originálu: 1996
Nakladatelství: Polaris
Počet stran: 303