Epocha vzducholodí, paromobilů a mechanických knih je na pokraji zkázy. Podaří se našim hrdinům odhalit tajemství ztracené elektřiny nebo zvítězí šáh ovládající záhadné síly pelyňku?
Na dobrodružnou výpravu do země mýtických bytostí a vzácného dřeva se vydává lehkomyslný dědic knihy za miliardu liber, pragmatický inženýr a mladá šlechtična v nesnázích, aniž tuší, že se jejich osudy protnou.
Trojdílný steampunkový román vás zavede do světa, kde je měna kryta knihami, dřevo je symbolem bohatství a kouzla jsou stejně skutečná jako pára.
Další kniha, která mě zaujala už svou obálkou. Krásně malovaná obálka se vzducholodí na přední straně a potažmo i anotace knihy slibují dobrodružství inspirované Julesem Vernem. Jelikož mám takovýto steampunkový styl sci-fi/fantasy ráda, rozhodla jsem se dát knize šanci i přes trochu rozpačitá hodnocení v recenzích.
Musím říct, že to bylo zajímavé. Určitě se této knize nedá upřít nápaditost. Atmosféra období páry, navíc podpořená stylem vyprávění jako z klasických Verneových románů, byla úžasná a z počátku jsem byla opravdu nadšená. Líbil se mi svět, kde se příběh odehrává, i když byl složitý. Ale čišelo z toho nadšení, se kterým to vše autor vytvářel. Líbila se mi i většina postav a spousta detailů, od krvelačného pelyňku až po státní měnu krytou hodnotou knih místo zlata. Po dočtení ale stejně musím dát za pravdu skeptičtějším komentářům, protože tomu prostě Něco chybělo. Je ale těžké definovat co přesně to bylo, ale pokusím se o krátké shrnutí.
Hlavní problém bude asi v postavách. Ty jsou zajímavé a ve své podstatě na nich samotných není zas tak moc co kritizovat, problém je ale jejich úloha v příběhu. Oni toho totiž moc nedělají, spíš se ke všemu tak náhodou nachomýtnou a já jako čtenář jsem měla pocit, že se o nich vůbec nic nedozvídám. Hlavním hrdinou měl být předpokládám Nicolas. Mně vůbec nevadilo, že to není klasická kladná postava, že má spoustu špatných vlastností, je arogantní a sebestředný. Ale jeho potenciál toho "bad guy hero" vůbec nebyl využit. Stejně tak hlavní ženská hrdinka, která z počátku vypadá jako rebelující šlechtična toužící po dobrodružství a jakmile začne hlavní dějová linie, tak v podstatě nic nedělá a čtenář opět nedostane možnost vidět situaci alespoň trochu jejíma očima. Přitom na začátku se s těmito postavami seznamujeme jako s hlavními aktéry, kde jsou jednotlivé scény vyprávěné jejich pohledem, víme, co si myslí a tak dále. Ale čím děj pokračuje, tím víc se jejich osobnosti z příběhu vytrácí. Třetí a pro mě nejsympatičtější postavou je Christian, který je skvělý a i když plní spíš roli vypravěče, tak díky tomu se s ním seznámíme mnohem blíže než s oběma předešlými postavami, na kterých nám tím pádem záleží jako čtenářům mnohem méně. Takže je otázka, jestli není hlavní postavou spíš on. Čtvrtou důležitou postavou je Felix Montez, který tu platí za takového pragmatického záporáka. Je to spolu s Christianem nejlépe propracovaná postava, protože velká část knihy je vyprávěna z jeho pohledu.
Druhým problémem, je podle mě samotný svět. Ten je, jak už jsem říkala velmi propracovaný, což je sice fajn, ale někdy to může být skoro až na škodu. Ne nadarmo se říká, že méně je někdy více. Protože takhle je čtenář stále seznamován s novými a novými skutečnostmi a v podstatě až ke konci knihy o něm má alespoň zevrubnou představu. Kniha má necelých 400 stran a rozhodně přes dvě třetiny se akorát seznamujeme se světem místo toho, aby si čtenář stihl seznámit právě s postavami. Tolik nových názvů a všeho, co nám autor představuje. Máme tu tři mocnosti, každá s jiným politickým systémem, kulturou, historií. Pak tu máme záhadný pelyněk, různá božstva, vynálezy, magii, neobjevené kontinenty, záhady a pověsti....je toho tolik. Něco tak obsáhlého by vydalo na knihu trojnásobně tlustou.
Takže abych to shrnula, hlavním problémem je asi nedostatečné propojení s hlavními postavami, se kterými si čtenář nestihne vybudovat takový vztah, aby ho zajímaly jejich budoucí osudy. Stejně tak se pak ztrácí v jejich motivacích, což čtivosti příběhu moc nepřidá. Jako jednou z příčin vidím příliš složitý svět, který potřebuje spoustu vysvětlování a popisů. Právě na úkor prostoru pro rozvoj postav. Co se samotné složitosti týče, tady asi záleží na vkusu čtenáře. Mě ty malé detaily bavily, ale věřím, že se dá vymyslet zajímavý a chytlavý příběh i jednodušeji. Já ráda dávám za příklad Brandona Sandersona, který umí najít kompromis mezi obsáhlostí a složitostí, přičemž všechny jeho světy jsou zajímavé a vysvětlené nenásilně a s lehkostí.
Takže... kniha má naprostý předpoklad být skvělá a autor má všechny předpoklady pro to stát se úspěšným. Jen to chce trochu přibrzdit v touze nacpat do příběhu všechny cool nápady a myslet také na chudáka čtenáře, který chce především čtivý příběh a postavy, se kterými by sdílel jejich napínavá dobrodružství. Pokud tedy chce autor uspět u širší veřejnosti a nechce psát jen pro uzavřenou skupinu jedné popkulturní skupiny. Ale kniha určitě není špatná, takže pokud máte tento žánr rádi, tak ji mohu doporučit.
60%
Série: Pelyněk
Autor: Daniel Tučka
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Straky na vrbě
Počet stran: 399
Žádné komentáře:
Okomentovat