Trnitá řeč - Leigh Bardugo

Šest příběhů s úžasnými ilustracemi z temného světa fantasy sérií Griša a Šest vran“ 
Vydejte se do krajiny kouzel, kde vládne temná magie. Protéká tudy neposlušná řeka a minout vás může poslušná bouře. Přihlížejte pokoutním obchodům sjednaným pod rouškou noci. Vstupte do měst, ve kterých straší, a do lesů, ze kterých nevede cesta ven. Přečtěte si příběhy o mluvících zvířatech a oživlých figurkách z perníku. V temných pohádkách je totiž možné úplně všechno. Za každým rohem číhá zrada, pomsta, obětování, ale i láska...

Pohádky, to je moje. Zvlášť ty správně temné s pořádnou dávkou magie. A když se k tomu ještě přidá takhle nádherné zpracování, tak to je prostě něco, čemu neodolám. Fragment se tentokrát opravdu trefil a je skvělé, že zachoval původní obálku i grafické zpracování uvnitř. Už jen pro ten vizuál stojí tahle kniha za přečtení. Ilustrace jsou naprosto kouzelné, zajímavé barevné schéma (včetně textu) je jen jednou z mnoha zajímavostí této knihy.  A když k tomu přidáte fakt, že autorkou je Leigh Bardugo, tak to je prostě "must have". 
Já jsem od této autorky zatím četla pouze Šest vran a Prohnilé město. Hodně uvažuji o přečtení série Griša, ale trošku mě odrazují ty rozporuplné ohlasy. Nicméně to vypadá, že se autorka s každou knihou zlepšuje, protože Trnitá řeč byla krásná i po textové stránce. Bylo to poetické, originální, místy temné, trošku zvrhlé a také kouzelné. Pokud jste nečetli žádnou knihu z tohoto grišovského univerza, tak to vůbec nevadí. Sice možná nepochopíte určité určité souvislosti a odkazy na ostatní knihy, ale pro pochopení příběhů jako takových to není příliš třeba. Kniha vás i tak vtáhne a každé místo, kde se ocitnete, představí tak, že se okamžitě vžijete do té správné atmosféry.
V knize vás čeká šest příběhů. Pochopila jsem, že některé jsou autorčina starší tvorba a některé jsou novější, ale všechny jsou čtivé. Líbilo se mi, že každá povídka (nebo pohádka) nese nějaké poselství či poučení, které jde proti stereotypům. Zároveň mě v podstatě všechny příběhy dokázaly do určité míry překvapit. Některé víc, některé méně, ale nečekejte tradiční pohádky s dobrým koncem, kde všichni žili šťastně až do smrti. Ne, že by všechny končily vyloženě špatně, ale je to vždy takové hořko-sladké, což k takovýmto příběhům prostě patří a já jsem zato skutečně ráda.
Také se mi podařilo rozklíčovat, že některé pohádky byly inspirovány všeobecně známými příběhy jako je Kráska a zvíře, Louskáček, Malá mořská víla (nebo spíš její prequel), Perníková chaloupka. Poslední dvě předlohy se mi odhalit nepodařilo, ale možná mi někdo ze čtenářů napoví. Ale všechny příběhy jsou originální a velmi odlišné od svých původních verzí.
Takže ano, tato kniha u mě byla trefa do černého a rozhodně bych vám ji doporučila k tomu podzimnímu čtení okolo Halloweenu.

90%

Originální název: Language of thorns - Midnight tales and dangerous magic
Autor: Leigh Bardugo
Rok vydání: 2018
Rok vydání originálu: 2017
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 288

2 komentáře:

  1. K tomuto období se Trnitá řeč skvěle hodí. Má úžasnou atmosféru, která zapadá do pošmourného počasí. Také jsem ji četla, vlastně jsem ji dolouskala před dvěma dny. Jsem z ní nadšená!
    Leigh Bardugo mi opět ukázala, že má právo být jednou z mých nejoblíbenějších autorek, protože ačkoli se jedná o pohádkovou knížku, je psána tak originálně a má tak zajímavé dějové linky povídek, že člověk nestačí zírat, co to vlastně čte. Nejvíce mě na tom však udivuje, že některé příběhy jsou dost absurdní a mně se to i přesto líbí! :dd
    Mora z vzaplaveknih.blogspot.com

    OdpovědětVymazat