Můj knižní rok 2018

V tomto roce jsem se pustila do čtení opravdu naplno. Vždycky jsem hodně četla, ale od začátku mého vysokoškolského života, a především pak s nástupem na magisterské studium, jsem začala tuto mojí velkou zálibu zanedbávat. Na podzim 2017 u mě proběhla menší osobně-studijní krize, kdy jsem měla všeho plné zuby a neměla čas vůbec na nic kromě školy. Já vím, že je to naprosto normální věc, a když člověk studuje obor jako já, tak musí počítat s tím, že bez vědeckého nadšení na 110% to prostě nejde. Ale já jsem člověk, který se rád zaměstnává různými činnostmi (focení, ilustrace, šerm, žonglování, čtení...) a během studia jsem musela dát všechny své mimostudijní aktivity úplně k ledu, což jsem časem začala nést dost špatně. Takže v rámci zachování si zdravého rozumu (a abych se vším kompletně nesekla), musela jsem trochu přehodnotit svůj přístup. Naučit se nebýt přehnaně zodpovědná a brát všechno víc v klidu. Uvědomit si, že ne všechno musí být perfektní, protože svět se tím nezboří. A jak říká lidové moudro, když nejde o život, jde o ho*no. Všechno ostatní je příjemný bonus a vy tam nemusíte nikomu nic dokazovat, protože žijete především pro sebe (a své blízké, na kterých vám záleží, samozřejmě). Foťák sice leží už druhý rok ve skříni a čeká, až přijde jeho čas, ale dala jsem si na rok 2018 předsevzetí, že si udělám čas a přečtu alespoň 30 knih.

Teď mám necelý měsíc do státnic, diplomka je odevzdaná a já za celý rok  nakonec přečetla 55 knih (nebo také 20.405 stran). Není to tolik, jako čtou zaběhlejší knižní bloggeři a youtubeři, ale jsem na sebe vážně pyšná. Také jsem díky blogu a instagramu zjistila, kolik je v v Čechách, na Slovensku a vlastně po celém světě skvělých mladých lidí, kteří čtou stejně rádi jako já. A i díky nim jsem narazila i na spoustu úžasných knih, na které jsem poctivě psala recenze, které najdete tady na blogu a ve zkrácené verzi i na instagramu. Kdo mě zná, tak ví, že čtu převážně fantasy a sci-fi literaturu, která pro mě skvěle funguje jako relaxace a díky které přicházím na jiné myšlenky. Ale v budoucnu hodlám prozkoumat i jiné žánry, takže pokud máte nějaká doporučení s čím začít, sem s nimi. Abych to víc nezdržovala, tak všem přeji krásné svátky a do nového roku hodně knih a pohody ;)

Za tento rok jsem přečetla spoustu skvělých knih, ale tyto dvě mě nadchly asi nejvíc. Obě série mě nadchly a i když jsem k oběma měla jisté připomínky, tak klady rozhodně převažují. Šest vran je takové správné mafiánské fantasy. Chvílemi dost naivní, ale ohromně barvité, napínavé a za svět dávám autorce všechny palce nahoru. Naslouchač je trochu temnější sci-fi, které se tváří jako fantasy a horor dohromady. Je to trochu rozvláčnější, ale neuvěřitelně originální, skvěle napsané a navíc se skvělými postavami, které jsou hlavními tahouny děje. Jako čtenář sledujete jejich cestu a jejich osudy a chcete s nimi trávit čas, protože se během knihy stáváte součástí jejich kolektivu. A nejlepší na tom je, že tato úžasná kniha vyšla z pera české autorky.

Tohle je jedno velké "NE, NE, NE, VÁŽNĚ NE." Chtěla jsem najít další skvělé české autory, kteří nejsou tak známí, jak by si zasloužili, a tak jsem si pořídila tuto knihu Jakuba Trpiše vydanou samonákladem. Už to, že je to vydané bez spolupráce s nakladatelstvím je trochu podezřelé, ale četla jsem i takové knihy, které byly obstojné. Tato kniha ale není. Jediné plus je celkem originální nápad a vizuální stránka s krásnou obálkou a ilustracemi. Ale zbytek vážně postrádá práci redaktora. A tím nemyslím jen občasné hrubky, nelogičnosti a detaily. Tato kniha nemá absolutně hlavu ani patu. Všechno jsem shrnula v recenzi, takže pokud nad knihou uvažujete, tak doporučuji přečíst si hodnocení nezaujatých čtenářů a nedat na kladná hodnocení na databázi knih, která jsou pravděpodobně z fakeových účtů. Protože ta kniha je prostě nečitelná.

Bylo těžké vybrat průměrnou knihu, protože buď je kniha špatná nebo dobrá a mezi tím je taková nejednoznačná množina knih, které nebyly špatné, ale ani mě nijak neohromily. U takových knih  asi hodně záleží na momentálním čtenářském rozpoložení. Nicméně nakonec jsem vybrala Falešný polibek a Renegáty. Obě jsou to young adultovky, oba jsou to první díly série, u které jsem ještě nečetla závěr. U obou knih bylo pár věcí, které se mi líbily, ale nesedla jsem si z toho na zadek. Určitě si ale u obou přečtu pokračování. Navíc Renegáti mají vážně nádhernou obálku. 

Měla jsem tendenci zařadit tyhle knihy mezi nejlepší za letošní rok, protože obě mě naprosto dostaly. Ale nakonec jsem je zařadila sem. Obě knihy mají své jemné mušky a asi se díky osobitému stylu vyprávění nebudou líbit každému, ale za mě to byl skvělý čtenářský zážitek. U Projektu Kronos  Pavla Bareše čekám na druhý díl a smekám před autorem, protože jde o jeho prvotinu a strčil by s ní do kapsy nejednoho zkušenějšího spisovatele. U Half Bad mám přečtenou celou sérii a rozhodně vám ji doporučuji. Jen vás varuji, že to opravdu není Harry Potter a nečekejte žádný happyend.

Smrtka určitě není špatná kniha a v žánru young adult dystopie je rozhodně jednou z nejlepších. Tento příběh je plný zajímavých a znepokojivých myšlenek, což je asi jeho největší plus. Po stránce postav, jejich vývoje a příběhu mi ale nepřipadal nijak výjimečný, ani dech beroucí. Čekala jsem asi víc adrenalinu, víc napětí a přitom je to spíš tuctový příběh s pár zajímavými myšlenkami naroubovaný na zajímavý koncept. Který má ještě spoustu děr, jak jsem také psala v recenzi.  Chápu ty, kteří ze Smrtky šílí nadšením, ale u mě se takové nadšení nekonalo. 

Jsem vážně ráda, že nakladatelé fantasy konečně chápou, že obálka prodává. Černých paperbacků s našlápnutými válečníky na obálce je ve fantasy žánru tolik, že všechny splývají dohromady. Nakladatelství patřící pod Albatros media už dotáhly vizuální stránku knih téměř k dokonalosti. Nejen, že kupují originální obálky ze zahraničí, ale často knihu vydají s mnohem hezčí českou obálkou nebo původní verzi ještě vylepší. Jsem ale ráda, že tuto taktiku berou za své i jiná menší nakladatelství, například tady na fotce nakladatelství Argo.

Když jsme u těch menších nakladatelství, tak jsem už v několika recenzích kritizovala obálky nakladatelství Talpress. Talpress vydává jedny z nejlepších zahraničních fantasy (Pratchett, Martin, Sanderson,...), ale ne vždy vydává knihy s originálními obálkami. Já vím, že je asi jednodušší vydat knihu s novou obálkou než se handrkovat o originál. Ale pak vy česká obálka měla za něco stát. Nejhůře tak dopadla fenomenální série Mistborn od B. Sandersona. Neznat autora, tak si původní trilogii této série kvůli obálkám určitě nekoupím. Jelikož jsem Mistborna četla už dávno, dala jsem sem příklad jiné knihy tohoto autora a tou je Ritmatik. U nás byl vydán až loni a z knih tohoto autora je asi nejslabší. Co se ale obálky týče, tak ta je tak nevkusná, že bude zřejmě čtenáře odrazovat už z dálky. Stále ale dopadl lépe než Mistborn.

Tahle kniha mi dala celkem zabrat. Nejen, že je dlouhá, ale je to klasické výpravné fantasy, takže prokousat se tím byla výzva. Nakonec to ovšem stálo za to, jen nevím, kdy se dostanu k pokračování.

Toto je kniha, kterou jsem četla už po třetí a mohla bych ji číst stále dokola. Neuvěřitelně skvělá,  poměrně krátká, originální temná fantasy, kterou rozhodně doporučuji.

Každý má své slabé chvilky, že? Série Selekce a knihy z univerza Star Wars možná nejsou nejkvalitnější literaturou, kterou můžete číst, ale rozhodně jsou zábavné a odpočinkové.

Alternativní historie Napoleonských válek, kde Britové mají své vlastní dračí letectvo? Zní to skvěle, ale realita nebyla úplně podle mých představ. Na můj vkus to bylo moc o kamarádíčkování s draky než o skutečnou alternativní historii. Knihu bych asi doporučovala mladším čtenářům. Ti starší z vás, kteří máte zájem o fantasy pro dospělé zasazené do tohoto období, tak rozhodně doporučuji knihu Jonathan Strange a pan Norrell (je i  velmi povedený seriál od BBC, ale kniha je kniha).

Ó ano, tyhle dvě bichle o téměř tisíci stránkách na mě čekají za odměnu po státnicích :)