Když Byla Scarlet Benoitová malá, opustili ji oba rodiče a byla poslána na vychovávání k babičce. Nyní je jí osmnáct a je přesvědčena, že se o sebe dokáže postarat sama. Nepotřebuje a ani nechce si nikoho pustit do života. Výjimkou je její babička Michelle, žena, která Scarlet naučila všechno, co umí: pilotovat raketu, oškubat kachnu, ignorovat názor většiny a udělat si svůj. Celých jedenáct let byla babička pro Scarlet jedinou blízkou bytostí na světě.
Až do dne, kdy babička náhle zmizí a Scarletin život se obrátí vzhůru nohama. O dva týdny později se Scarlet snaží vydělat si na živobytí na jejich malé farmě, když vtom se objeví její ztracený otec, zbitý a blouznící. Scarlet se od něj dozví, že ho mučil jakýsi gang samozvaných strážců pořádku... který dosud stále drží v zajetí Scarletinu babičku. Jediný, kdo o tomto gangu něco ví, je Vlk, pouliční rváč, který navštěvuje místní hospodu. Ačkoli se Scarlet je nerada svěřuje cizím lidem, zvláště pokud jde o muže, z něhož čpí potíže na sto honů, ví, že potřebuje Vlkovu pomoc, aby našla únosce své babičky. To ale ještě Scarlet netuší, jakou roli hrála před lety její babička při záchraně princezny Selene, nebo kdo Vlk vlastně je a jaké jsou jeho skryté úmysly...
No, řekněme si upřímně, že jsem od této knížky nečekala nic převratného. A skutečně jsem ani nic převratného nedostala. Scartlet je víc young adult než skutečné sci-fi, to asi nikoho nepřekvapí. Na druhou stranu, ale vezmu-li v potaz cílovou skupinu čtenářstva, tak kniha splňuje vše, co by taková kniha měla mít. Je to poměrně slušně napsané a čtivé, jsou tu líbivé postavy, příběh není příliš složitý, ale má nápad a aby se neřeklo, je tu navíc trocha toho sci-fi. Určitě je to zábavné nenáročné čtení,což je něco, co já také dokážu ocenit. Navíc si myslím, že jde o nejpovedenější převyprávění (jakože retelling) klasických pohádek, co znám. Inspirace původní pohádkou je tu využita velmi originálně a není na úkor děje, spíš naopak. Vážně mě bavilo hledat odkazy právě na známé pohádkové prvky, ať už jde o Cindeřinu upadlou nohu nebo vážně skvěle adaptovanou scénu "Babičko, proč máš tak velké zuby?"
Jde o pokračování prvního dílu, kde byla hlavní postavou Cinder. V této knize se tedy setkáváme nejen s ní, ale i s většinou postav, které už známe. Zároveň ale přibudou postavy nové. Za zmínku stojí především tři z nich. Samozřejmě Scarlet, která mi byla svou rychlou vyřídilkou sympatická, ale myslím si, že na rozdíl od Cinder v prvním díle, se jí nedostalo takového rozvoje, který by jako hlavní postava potřebovala. Další postavou, která stojí za zmínku, je Vlk. Chápu, že jsou z něj všechny čtenářky na prášky. Ale já si myslím, že jde o klasický prototyp "drsného tajemného fešáka", který je jen nepochopený a proto po něm hlavní hrdinka vystartuje. Přestože ho zná asi den a ví o něm, že je/byl členem nějakého gangu, či něčeho podobného. Trošku mi tam chyběla špetka zdravé ostražitosti od hlavní hrdinky, ale vím, že v literatuře pro mládež se hlavní postavy muchlují s kdejakou potvoru, takže kašlat na výchovné hledisko. Poslední a pro mě nejzajímavější postavou byl Thorne, který obstarával humornou stránku příběhu. Je to takový ten hajzlík dobrodruh, který má srdce na pravém místě. Trochu mi pronajímal Hana Sola a tohle je postava, která by si zasloužila víc prostoru. Jeho dějová linka s Cinder byla totiž nejlepším prvkem celé knihy.
Děj byl trochu chudší než v prvním díle, za což může zřejmě množství postav. Poroto doufám, že další díly, které jsou znatelně obsáhlejší, budou dějem trochu víc našlapané a dají všem postavám dostatek prostoru, aby se prosadily. Jinak si ale myslím, že jde o vážně skvělou sérii nejen pro mládež. Pokud jste ochotni sem tam přehlédnout nějaký ten nedostatek ději či logice, tak se u čtení určitě pobavíte.
70%
Originální název: Scarlet
Autor: Marissa Meyer
Překlad: Jana Zejmanová, Petra Babuláková
Rok vydání: 2013
Rok vydání originálu: 2013
Nakladatelství: Egmont
Počet stran: 450
Žádné komentáře:
Okomentovat