Historie se nemusí brát příliš vážně… Dopřejte si královskou zábavu!
Jana Greyová má za sebou totéž, co řada šlechtičen před ní: svatbu s naprosto cizím mužem. Navíc má tu smůlu, že sňatkem se ocitla přímo uprostřed politického komplotu, který svrhl z trůnu jejího bratrance, krále Eduarda, a z ní udělal královnu. Na celých devět dní! Má opravdu vládnout, nebo řešit, že má hrad plný spiklenců a její novomanžel se ve dne proměňuje v koně?
Originální fantasy na motivy historických událostí, které ale nebere příliš vážně. Čeká vás dokonalý černý humor, nadsázka, láska, dobrodružství a dokonce i troška magie.
Občas se mi stane, že kolem nějaké knihy rok chodím a
nevím, jestli si ji přečíst nebo ne. A když si ji pak přečtu (protože málokdy
se stane, že ne, jelikož jsem od přírody zvědavý tvor), nadávám si, že jsem tak
váhala a nepřečetla si ji už dřív. Má lady Jane je právě takový případ. Váhala
jsem více než rok a teď jsem ji zhltla za tři dny (a mít víc času, bylo by to
méně, protože jsem se nechtěla odtrhnout).
Ono to vypadá jako neuvěřitelná ptákovina a, světe div
se, skutečně to je neuvěřitelná ptákovina. Nic pro dějepisné puritány. Asi se
vyplatí něco málo v tohoto období britské historie vědět, ale pro ty, co
nedávali ve škole pozor, je na začátku krátký úvod. Upřímně, čekala jsem, že to
bude vtipnější, nahláškované a absurdní, ale zjistila jsem, že je příběh pojatý
trochu jinak. Ano, je to i místy vtipné, ale je to spíš takový ten
MontyPhytonovský nenápadný humor. Autorky vsadili spíš na moderní a čtivý styl
vypravování, kde občas vstupují do děje se svými komentáři. Zábavnost je také
zajištěna tím, že se příliš nešťourají v detailech a nudných částech
příběhu a zcela na férovku si občas vypomůžou stylem: „nevíme, jak je to možné,
ale nikdo přesně neví, jak se to stalo“. Tohle by asi v žádné jiné knížce
(snad kromě Prathettovek) neprošlo, ale tady se to skutečně hodilo.
Postavy jsou hodně mladé, ale vzhledem k historickému
kontextu (jak autorky naznačily) s tím nemám problém. Všechny postavy,
z jejichž pohledu je příběh vyprávěn, mají své kouzlo. Líbilo se mi mít za
hlavní ženskou hrdinku knihomolku. Stejně tak Gifford není zrovna rytíř a občas
je skvěle natvrdlý, jako každý chlap :) No a Eduard, jeho pasáže možná byly u
některých čtenářů nejméně oblíbené, ale král sice byl trochu rozmazlený a nemá
ponětí o „skutečném světě“, ale je to sympaťák a mě naopak přišel ze všech tří
postav asi nejvtipnější.
Celé je to takové milé počtení. Sice to asi není vrchol
literatury a je tu spousta věcí, které by se daly vytknout (kdybych se dívala
na tuto knihu jako na klasické fantasy), ale pro běžného čtenáře hledajícího
něco veselého na letní čtení je to ideální volba. Zvlášť pokud máte rádi
romantické příběhy se špetkou magie a nebudete knihu brát moc vážně. Já jsem
byla nadšená, kniha naprosto splnila svůj účel a já běžím pro druhý díl, který
si musím šetřit, protože třetí díl ještě nevyšel ani v originále
(mimochodem české obálky jsou naprosto výborné a mnohem lepší, než ty americké,
jen nechápu, proč na ní Jane není zrzavá).
Série: Janičky
Originální název: My lady Jane
Autorky: C. Hand, B. Aschton, J. Meadows
Překlad: Romana Bičíková
Rok vydání: 2017
Rok vydání originálu: 2016
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 400
Hezká recenze. Je příjemné přečíst si článek, kde autor nelíčí jen holá fakta jako je děj a rok vydání, ale popíše i vlastní emoce.
OdpovědětVymazat