Sex, drogy a young adult

Dlouho jsem na blogu neměla nějaký článek, který by nebyl recenze. Vážně, vážně dlouho a to mám ve svémknihomolském notýsku napsáno spoustu témat, o kterých jsem chtěla napsat krátké zamyšlení.V tomto článku bych chtěla nastínit téma, nad kterým přemýšlím v podstatě pokaždé, když jdu do knihkupectví. Předem říkám, že moje zkušenost je především z žánru sci-fi a fantasy a do dalších žánrů beletrie sahá jen minimálně, takže nemůžu úplně hodnotit například knihy romantické či contemporary apod.

Když jsem byla ve věku dnešní cílové skupiny youngadult literatury, fantasy bylo prostě fantasy a velký boom literatury cílené na teenagery přišel až na několik let, troufám si říct s příchodem instagramu a dalších sociálních sítí, kdy mladí zjistili, že je fajn se o své čtenářské zážitky dělit (osobně jsem to příliš neprožívala, takže mě klidně opravte). Nechci, aby to znělo nějak pejorativně, já teď dělám to samé a jsem ráda, že je četní zase v módě. Když mně bylo patnáct, tak byl v podstatě jen facebook, který u nás teprve začínal (bože, já jsem fakt stará…) a ten není pro tento účel úplně ideální. Každopádně za mých teenagerovských let nikdo neřešil, jaká věková skupina je cílovkou, prostě byli tam elfíci, dráčci, kouzelníci, takže se to všechno strčilo do poličky „fantasy“ (občas i dobrodružná literatury) ať už to byl Pán prstenů, HarryPotter nebo Eragon. Dneska je jak HarryPotter i Eragon většinou v knihkupectvích prodáván v sekci pro mládež nebo youngadult, spolu s poměrně pestrou směskou dalších knih i žánrů. 

Já s tím principiálně vůbec nemám problém, znamená to, že je v knihkupectvích vyhrazeno víc místa na fantasy. Problém ale vidím v tom, že youngadult kategorii je poměrně těžké definovat. Obecně lze asi říct, že se jedná o příběhy, které zajímají mladé čtenáře a hlavní hrdinové jsou přibližně v jejich věku. Zbytek už se neřeší. Kniha je nakladatelem označena jako youngadult a tak můžeme v sekci pro mládež najít například Krutého prince, Dvůr trnů a růží, Šest vran (které mám vážně ráda), Hungergames a podobně. Ponechme stranou to, jestli je daná kniha dobrá či ne. Podívejme se na to, jestli je taková kniha vhodná pro mládež. 

Můj knižní rok 2018

V tomto roce jsem se pustila do čtení opravdu naplno. Vždycky jsem hodně četla, ale od začátku mého vysokoškolského života, a především pak s nástupem na magisterské studium, jsem začala tuto mojí velkou zálibu zanedbávat. Na podzim 2017 u mě proběhla menší osobně-studijní krize, kdy jsem měla všeho plné zuby a neměla čas vůbec na nic kromě školy. Já vím, že je to naprosto normální věc, a když člověk studuje obor jako já, tak musí počítat s tím, že bez vědeckého nadšení na 110% to prostě nejde. Ale já jsem člověk, který se rád zaměstnává různými činnostmi (focení, ilustrace, šerm, žonglování, čtení...) a během studia jsem musela dát všechny své mimostudijní aktivity úplně k ledu, což jsem časem začala nést dost špatně. Takže v rámci zachování si zdravého rozumu (a abych se vším kompletně nesekla), musela jsem trochu přehodnotit svůj přístup. Naučit se nebýt přehnaně zodpovědná a brát všechno víc v klidu. Uvědomit si, že ne všechno musí být perfektní, protože svět se tím nezboří. A jak říká lidové moudro, když nejde o život, jde o ho*no. Všechno ostatní je příjemný bonus a vy tam nemusíte nikomu nic dokazovat, protože žijete především pro sebe (a své blízké, na kterých vám záleží, samozřejmě). Foťák sice leží už druhý rok ve skříni a čeká, až přijde jeho čas, ale dala jsem si na rok 2018 předsevzetí, že si udělám čas a přečtu alespoň 30 knih.

Teď mám necelý měsíc do státnic, diplomka je odevzdaná a já za celý rok  nakonec přečetla 55 knih (nebo také 20.405 stran). Není to tolik, jako čtou zaběhlejší knižní bloggeři a youtubeři, ale jsem na sebe vážně pyšná. Také jsem díky blogu a instagramu zjistila, kolik je v v Čechách, na Slovensku a vlastně po celém světě skvělých mladých lidí, kteří čtou stejně rádi jako já. A i díky nim jsem narazila i na spoustu úžasných knih, na které jsem poctivě psala recenze, které najdete tady na blogu a ve zkrácené verzi i na instagramu. Kdo mě zná, tak ví, že čtu převážně fantasy a sci-fi literaturu, která pro mě skvěle funguje jako relaxace a díky které přicházím na jiné myšlenky. Ale v budoucnu hodlám prozkoumat i jiné žánry, takže pokud máte nějaká doporučení s čím začít, sem s nimi. Abych to víc nezdržovala, tak všem přeji krásné svátky a do nového roku hodně knih a pohody ;)

Mé čtecí návyky

Za tu dobu, co pozoruji českou i zahraniční čtenářskou komunitu, začínám zjišťovat, že čtecí návyky se člověk od člověka dost výrazně mění. Proto jsem se rozhodla zamyslet nad těmi svými a zkusit je sepsat do krátkého článku. Schválně, pokud tento článek čtete, uděláme malý průzkum? Napište mi do komentářů, jaké jsou vaše čtecí návyky. Jsou podobné, jako ty moje? Nebo děláte něco úplně jinak?

Já například nejčastěji čtu před spaním v posteli. Snažím se udělat si večer alespoň hodinu čas a přečíst si "pohádku na dobrou noc". Člověka to dokáže i po náročném dni uklidnit a hned se spí lépe. Další místo, kde hodně čtu, je vlak. Dvakrát za týden absolvuji cca dvě hodiny ve vlaku cestou do nebo ze školy. To je hromada času a pokud se zrovna neučím na nějakou zkoušku, stihnu toho během cesty přečíst poměrně dost. Ještě, že ty knížky existují, jinak bych se při tomhle cestování ukousala nudou. Čtu i na jiných místech, například v obýváku, nebo v kuchyni při jídle, ale málokdy. V prvním případě tam nemám na čtení dostatečný klid. Ve druhém nechci být příliš nespolečenská (a nutno podotknout, že svou roli v tom hraje také to, že většinou čtu takové bichle, které neudrží ani stojan a při jídle jaksi nemám volné ruce, abych držela knihu rozevřenou sama).

Co na knize ocením?

Za svůj život už jsem pár knih přečetla. Vlastě celkem dost knih. Což znamená, že už vím, co na mě v příběhu zabírá. Navíc jelikož čtu především sci-fi a fantasy a v tomto žánru jsem přečetla  hodně rozmanitých knih, už tak nějak dokážu po několika stránkách odhadnout, jestli se mi bude kniha líbit, či ne. O to víc jsem pak nadšená, když mě nějaká kniha dokáže opravdu překvapit. Jsem vážně ráda, že je tento žánr literatury tak rozmanitý a stále autoři přicházejí s novými neotřelými nápady.

Jak jsem již zmínila, vypozorovala jsem, že v knihách často očekávám alespoň určitý standard. Dobrá kniha by (dle mého názoru) měla obsahovat alespoň některé z těchto prvků, které jsem pro vás po "hlubokém zamyšlení" dala dohromady. Neříkám, že kniha musí mít tohle všechno, aby byla dobrá. Způsobů, jak napsat skvělou knihu, je jistě mnoho. Ale když pominu knihy plné klišé, tak jsem už četla knihy, které byly prostě takové...nijaké, nemastné-neslané. Neměly mi co nabídnout. Takže co na knize opravdu ocením?

Mé knihomolské začátky - část druhá

Na tomto blogu už jsem zveřejnila řadu recenzí na knihy. Některé jsem četla nedávno, některé už před delší dobou, ale stále jsem věděla, co bych k nim chtěla říct. Ale jsou také knihy, které jsem sice četla, ale netroufám si na ně napsat recenzi. A to především proto, že je to už příliš dávno, abych si je podrobněji pamatovala. Přesto si ale myslím, že bych je tu měla zmínit, protože mě nějakým způsobem ovlivnily. 

V tomto článku a jeho druhé části najdete také knihy, které si sice pamatuji celkem dobře, ale z nějakého důvodu si na ně netroufám udělat recenzi. Brzy doufám pochopíte proč. A pak tu najdete i knihy, ke kterým jsem už recenzi napsala, nebo v dohledné době napíšu, ale jelikož patří do mé knihomolské historie, chtěla bych je krátce zmínit i tady. To mají totiž všechny knihy společné. Jsou to knihy, které ze mě udělaly tak zapáleného milovníka fantasy a nastartovaly mou závislost na knihách.

V první části jsem vám představila sedm knih mého raného knihomolského období. Byly to knihy, které jsou vesměs určeny spíš mladším čtenářům. V tomto díle se posuneme dál a na scénu přicházejí mimo jiné i začátky upírů u nás (jednou to přijít muselo :D )

Mé knihomolské začátky - část první

Na tomto blogu už jsem zveřejnila řadu recenzí na knihy. Některé jsem četla nedávno, některé už před delší dobou, ale stále jsem věděla, co bych k nim chtěla říct. Ale jsou také knihy, které jsem sice četla, ale netroufám si na ně napsat recenzi. A to především proto, že je to už příliš dávno, abych si je podrobněji pamatovala. Přesto si ale myslím, že bych je tu měla zmínit, protože mě nějakým způsobem ovlivnily. 

V tomto článku a jeho druhé části najdete také knihy, které si sice pamatuji celkem dobře, ale z nějakého důvodu si na ně netroufám udělat recenzi. Brzy doufám pochopíte proč. A pak tu najdete i knihy, ke kterým jsem už recenzi napsala, nebo v dohledné době napíšu, ale jelikož patří do mé knihomolské historie, chtěla bych je krátce zmínit i tady. To mají totiž všechny knihy společné. Jsou to knihy, které ze mě udělaly tak zapáleného milovníka fantasy a nastartovaly mou závislost na knihách.

Proč? Protože každá kniha je nový svět...

„Ten, kdo čte, žije s každou další knihou život navíc. Kdo nečte, má jen ten svůj.“ (Oscar Wilde)

Vítám vás na svém novém blogu zaměřeném na knihy. Založila jsem ho, protože knihy pro mě nejsou jen zábava, jsou vášeň, nebo možná životní potřeba, stejně jako spánek, nebo jídlo. Jsou potrava pro duši. 

Dlouho jsem sledovala české i zahraniční booktubery a blogery, až jsem si nakonec řekla, že se chci ke svým oblíbeným knihám také vyjádřit a podělit se o své dojmy. Protože když člověk přečte dobrou knihu, nejraději by mluvil jen a jen o ní, což vaše okolí může brzy omrzet.  A tak jsem si nejdřív založila instagram (@alee_bookworm), ale po chvíli jsem zjistila, že omezená délka textu na instagramu nestačí na mé občas až grafomanské výlevy. Porot vnikl tento blog. Já nejsem zase tak rychlý čtenář, abych přečetla 100 knih za rok. Vlastně moje reading challenge na letošek je 25 knih. Už teď vím, že jsem se trochu podcenila a že to pravděpodobně bude víc a mohla by tu přibýt cca jedna recenze za týden. Ale jelikož dost často čtu hodně tlusté bichle, tak to nechci úplně slibovat. Každopádně se o to budu snažit.

Proč vlastně čtu? Protože kniha je jeden z mála prostředků, který je schopen zprostředkovat vám tak komplexní zážitek. Když začnete číst, je to jako byste navštívili úplně nový svět, do kterého můžete kdykoliv nakouknout, v případě potřeby ho zavřít a vzít si ho s sebou to tašky. Takový minivesmír sbalený na cesty.

A proč čtu z valné většiny sci-fi a fantasy příběhy? Protože když si můžete vybrat z tisíce světů, kam se podívat a kde něco prožít, proč se držet při zemi něčeho všedního? Zvlášť pak, když existuje tolik příběhů odehrávajících se v tak zajímavých a kouzelných světech, často úplně odlišných od toho našeho. Nemůžu říct, že bych se tím snažila nějak utíkat z reality nebo něco takového, ale když čtu knihu, chci zážitek se vším všudy. A u knih, kde autor musí zapojit fantazii natolik, aby vytvořil celý fungující svět, se teprve projeví jeho nadání a um, který si pak jako čtenář vychutnávám. 

Pokud jste dočetli až sem, tak vám děkuji a doufám, že se na tomto blogu ještě někdy zastavíte. Kromě recenzí tu budou občas i nějaké články s knihomolskou tematikou a pokud by se mi podařilo dostat i na nějakou akci, tak bych ráda udělal i reportáž, ale to je zatím jen ve hvězdách ;)

Vaše, 

Alee